Nadcházející události

18. dubna
18.00, Fara Želešice
21. dubna
10.45, Želešice
25. dubna
18.00, Fara Želešice
28. dubna
10.45, Želešice
2. května
18.00, Fara Želešice
9. května
18.00, Fara Želešice
16. května
18.00, Fara Želešice
Kalendář akcí
Všechny události

O farnosti

Řím­sko­ka­to­lic­ká far­nost Že­le­ši­ce je v dě­kan­ství mod­řic­kém, okres Brno-ven­kov.

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie z ptačího pohledu

O nás

Naše far­nost čítá jen ně­ko­lik de­sí­tek lidí všech ge­ne­ra­cí. Jsme oby­čej­ní lidé na ces­tě ži­vo­tem. Vě­ří­me v lás­ku, v dob­ro, ve věč­nost, ač­ko­li ně­kdy nejsme dob­ří, ne­mi­lu­je­me…

Na ces­tě jsme se se­šli tady, v Že­le­ši­cích, kde je vět­ši­na z nás doma. Vy­růstá­me tu, vy­cho­vá­vá­me děti, stár­ne­me. Sna­ží­me se na­vzá­jem po­vzbu­zo­vat, pod­po­ro­vat, žít spo­lu ra­dost­ně. Pro­to jsme se za­po­ji­li do Sy­no­dy, ce­lo­cír­kev­ní­ho po­zo­ro­vá­ní, zkou­má­ní, roz­va­žo­vá­ní a ob­nov­né­ho pro­ce­su, abychom po­zna­li, jak a čím cír­kev žije a co ji trá­pí. Chtě­li bychom v ní po­kra­čo­vat.

Schá­zí­me se na mších, děti mají ve ško­le ná­bo­žen­ství, pod­po­ru­je­me je v je­jich po­zná­vá­ní Boha růz­ný­mi post­ní­mi ak­ti­vi­ta­mi. Star­ší děti mají schůz­ky s pa­nem fa­rá­řem na faře a ně­kte­ří mla­dí se při­da­li do sku­pi­ny mo­ra­van­ské křes­ťan­ské mlá­de­že a na­pří­klad or­ga­ni­zu­jí far­ní ple­sy.

Mat­ky se schá­ze­jí k pra­vi­del­ným mod­lit­bám za své děti, or­ga­ni­zu­je­me ti­ché mod­lit­by (ado­ra­ce) i ob­čas­né spo­leč­né mod­lit­by (spo­le­čen­ství se čte­ním Bib­le a zpě­vem), máme far­ní pě­vec­ký sbor.

Fun­gu­je u nás pas­to­rač­ní i eko­no­mic­ká rada. K ne­for­mál­ní­mu schá­ze­ní máme pro­stor na faře, kte­rou ně­ja­kou dobu vy­u­ží­va­la i ukra­jin­ská ro­di­na.

Jsme ote­vře­ní svě­tu. Spo­lu­pra­cu­je­me s obcí v růz­ných smě­rech, jed­nou za tři roky se u nás koná Noc kos­te­lů…

Jest­li jsi u nás nový, nebo do kos­te­la za­ví­táš jen ně­kdy, bu­de­me rádi, když nás oslo­víš, abychom ti moh­li na­bíd­nout co do­ká­že­me.

Historie

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie

V roce 1267 pa­t­ři­ly Že­le­ši­ce La­di­sla­vu ze Že­le­šic. Po hu­sit­ských vál­kách uchvá­til díl Že­le­šic Jan Za­jíc z Val­de­ka, ale roku 1446 byl od bis­ku­pa Pav­la po­hnán před soud, zba­ven drž­by a díl jako léno byl dán Vác­la­vu Ryša­no­vi. Roku 1566 bis­kup Vi­lém Pru­si­nov­ský vy­kou­pil díl, při­dal ho k dal­ším dr­ža­vám a vy­tvo­řil chr­lic­ké pan­ství. Že­le­ši­ce pa­t­ři­ly k to­mu­to pan­ství až do roku 1850. Vět­ší díl však dr­že­li dě­di­co­vé po La­di­sla­vu ze Že­le­šic. Se­st­ry Ger­truda a Perš­ka (po­sled­ní z to­ho­to rodu), kte­ré byly ve služ­bách man­žel­ky Jana Lu­cem­bur­ské­ho Eliš­ky, svůj díl od­ká­za­ly jep­tiš­kám do­mi­ni­kán­ské­ho kláš­te­ra sv. Anny v Brně. V kláš­ter­ním dr­že­ní zů­stal ten­to díl až do jeho zru­še­ní v roce 1782.

V 15. sto­le­tí se v Že­le­ši­cích za­ča­lo tě­žit stří­bro. Bla­hobyt oby­va­tel se zvý­šil jed­nak ob­je­ve­ním stří­b­ra, ale také pro­de­jem pol­ních plo­din a vína. Z vděč­nos­ti za boží dob­ro­di­ní se oby­va­te­lé roz­hod­li, že po­sta­ví na blíz­ké hoře kap­li za­svě­ce­nou Nej­svě­těj­ší Panně a Mat­ce Je­ží­šo­vě, a v ní od­slou­ží mod­řic­ký fa­rář dvě mše týd­ně.

Z pozd­ně go­tic­ké­ho ob­do­bí jsou pů­vod­ní zdi presby­tá­ře a lodi, pís­kov­co­vá žeb­ra klen­by v presby­tá­ři s dvě­ma svor­ní­ky (na jed­nom je znak Že­le­šic, na dru­hém plas­ti­ka P. Ma­rie), pozd­ně go­tic­ký por­tá­lek v lodi, go­tic­ká křti­tel­ni­ce s le­to­poč­tem 1491, žu­lo­vý por­tá­lek do pod­vě­ží, ostě­ní oken a zven­čí opě­rá­ky presby­tá­ře. Rov­něž ví­těz­ný ob­louk (asi do výše 2 me­t­rů) je z go­tic­ké­ho zdi­va. Omít­ka byla ruč­ně hla­ze­ná a na ně­kte­rých mís­tech se za­cho­va­la.

Z pů­vod­ní­ho go­tic­ké­ho in­ven­tá­ře je pře­de­vším so­cha P. Ma­rie, bý­va­lý sva­tostá­nek ve zdi, ká­men v dlaž­bě za hlav­ním ol­tá­řem, dve­ře do sa­kris­tie a mě­dě­ný po­stří­b­ře­ný pa­ci­fi­kál. Z ma­leb se za­cho­va­lo jen 7 go­tic­kých kon­se­krač­ních kří­žů, v mís­tech ny­něj­ších boč­ních ol­tá­řů mal­ba zá­vě­su a na boč­ních stě­nách lodi mra­mo­ro­vá­ní. Na věži je zvon z roku 1505 s ná­pi­sem Re­gi­na co­eli la­e­ta­re Al­le­lu­ja a re­li­éfem Ukři­žo­vá­ní.

Svůj stře­do­vě­ký ráz ztra­til kos­tel pře­stav­bou v roce 1723. Zdi kos­tel­ní lodi byly zvý­še­ny asi o 150 cen­ti­me­t­rů, kos­tel byl za­kle­nut va­le­nou klen­bou s vý­se­če­mi a byla pro­ra­že­na nová okna. Také ví­těz­ný ob­louk pů­vod­ně lo­me­ný) byl za­kle­nut půl­kru­ho­vi­tě a ve zdi nad ví­těz­ným ob­lou­kem byly vy­tvo­ře­ny vý­klen­ky a v nich umís­tě­ny so­chy sv. Jiří, sv. Flo­ri­á­na a sv. Vác­la­va. Omít­ka uvnitř kos­te­la byla vy­rov­ná­na sil­ný­mi ná­no­sy (při­kry­la tak sta­rou i s mal­ba­mi). Kos­tel byl omít­nut i zven­čí. Srov­ná­ní mal­ty s omít­kou hřbi­tov­ní zdi svěd­čí o tom, že také ta byla v této době po­sta­ve­na.

Pře­stav­ba v roce 1733 změ­ni­la vzhled věže, kte­rá byla asi o 3 me­t­ry zvý­še­na, a byly vsa­ze­ny nové oke­ni­ce.

Po­sled­ní vět­ší pře­stav­ba po­chá­zí z roku 1795. Teh­dy byl kos­tel smě­rem k zá­pa­du pro­dlou­žen (o celé po­sled­ní kle­neb­ní pole), po­sta­ven nový hu­deb­ní kůr a vy­bu­do­ván hlav­ní vchod v zá­pad­ní stě­ně. V in­te­ri­é­ru kos­te­la z této doby po­chá­ze­jí ol­tá­ře, ka­za­tel­na a křti­tel­ni­ce. Po pro­dlou­že­ní kos­te­la byl po­ří­zen i nový in­ven­tář: hlav­ní ol­tář s ob­ra­zem od Fer­di­nan­da Lich­ta (1750 -1822), sva­tostá­nek pa­tr­ně od Schwei­g­la. Boč­ní ol­tá­ře sv. Jo­se­fa a sv. An­to­ní­na po­chá­ze­jí z roku 1799.

Pod­le tex­tu P. Ví­těz­sla­va Gr­me­ly (vy­da­lo Kar­me­li­tán­ské na­kla­da­tel­ství v Kos­tel­ním Vy­dří v roce 2003)